Ty jo, co to melu. A já nic. Pár dní zpátky jsem se vrátila ze Španělska, a pořád nic. A já tápu, a tápu a tápu, až nevím co dál. Všechno je nahouby. Jednoho dne se vzbudíte a zjistíte, že je vám čtyřiadvacet, na čele se vám dělají první vrásky, dívate se na své neoholené nohy a čumíte z okna kanceláře na lidi kolem. Práce vás nebaví, šéf sere, pohled na výpis z ůčtu vás desí a žádná bombastická romance se vás netýká. Nebavíte se, netančíte, nepijete, i tu cigaretu z půlky típnete, sedíte sami v parku, v ruce studený sendvič, kolem vás kolorit lidí, a vy sedíte a čumíte…
Doblba.