Opatrne jsem jednou nakoukla do tech osklivejch dveri.
Zadne zrcadlo umazane od rtenky nebo rasenky, ktera se nekomu dobre otrela o
pul oka, zadny smrad po parfemu z ktereho se mi jezi me neoholene chlupy na
nohach, zadne nic.
Jenom zvedla deska a vypustena zubni pasta. Levnej
tesco kartacek sa vali a cumi ze stupinku na hajzl papir. Sem si rekla, ze uz
tam nepujdu. Tedy… nepujdu.
To jsem si rekla, ale pak jsem o tom premyslela,
dlouho se odhodlavala… az jsem si rekla, ze to tedy zkusim. Opatrne jsem se
ritila po chodbe, nakukovala za rychlosti do kancelari, jestli tam vsichni sedi
a cumi na obrazovky, krok se mi zrychloval….bez ..rekla jsem si …bez, at te
nikdo nevidi… a pak jsem tam vrazila…..
A neco urazila.
Kdyz to zvresklo na celou chodbu a zpustilo na mne “fuuuuuu
ckkkk sake” ehm a jeste par jinejch nadavek se silne irskym prizvukem, zjistila
jsem, ze jsem se nedivala dost peclive protoze tlustej Jim odvedle zrovna
nesedel u sve svaci a necumel na 6 obrazovek jako spravnej brooker, ale zrovna si
na zachode cistil kravatu, ktera mu spadla do tunakovyho salatu, kterej uz od
rana smrdel na chodbe.
Jim tedy zacal vydavat divne zvuky podobne velrybe na
sousi, drzel si pri tom krvavej nos a vsechen ten sejrajt mu kapal na tu jeho
nobl cervenou prozkovanou kravatu od tunaka a buhvi ceho jeste.
Lide se vyplazili ven z kancelari, poteseni, ze se
konecne neco deje.
A ja tam stala, a stala, a stala, ponevac jsem se pres
Jima nemohla prepchat k hajzl papiru abych mu tedy alespon nejak pomohla bez
toho abych si nesedla na kos za nim a tahle se po stene preplazila k cili.
Ale to mne predbehla Karen z kralikarny cislo dvanact,
priritila se tam se svymi kapesnicky se spidermanem a starostlive utirala
Jimovi ten jeho rejpak, zatim co ja jsem se potichu odklidila s mokrym zadkem,
proc mokrym, no proto ze nad kosem je susak, ale nejak nefouka, a zavrela se
ostudne do kancelare.
Od ty doby beham na zachod dolu. Recepcni se na mne pohorsene
diva, lidi z kancelari se teteli, aby se nesmali a chudak Jim vypada jako
voblepena nafukovacka.
Ukrajinska uklizecka na chodbe to vypravi svym
kamosum, peclive utira ty nase prosklene bunky a od ty doby mi zacla i zdravit.
A dokonce i povysavala moji kancelar.